Indie: Skryté město Órčha

Indie: Skryté město Órčha Zdroj: VH

“Skryté město”, jak zní překlad názvu města Órčha, prokazuje svému jménu čest i v současnosti. Místo pečlivě ukryté v křovinaté krajině krčíčí se v meandru řeky Bétvy rozhodně neleží na turistické trase a jak se přesvědčujeme, mnoho cestovatelů tu nepotkáváme. O to autentičtější je náš zážitek z objevovaní téměř zapomenutého města.

Brzké ranní vstávání nasvědčuje dlouhému výletu, který se chystáme podniknout. Cílem naší cesty je Órčha, významná to zastávka na silnici vedoucí do Khadžuráha, které se pyšní skvostnou skupinou chrámů s erotickými skulpturami a vyobrazením lechtivých motivů na fasádách posvátných staveb. 

Zdroj: VH

Bezmála 180 kilometrů dlouhou cestu urazíme z Khadžuráha za více než tři hodiny, což je na indické poměry výborný čas vzhledem ke stavu vozovek, vozidel a množství dětí, lidí, zvířat a krav, které se na silnici pohybuje bez sebemenšího stresu a bázně. I když se náš řidič pokouší nohou na pedálu plynu zrychlit, jak jen to jde, většinou hned vzápětí prudce brzdí kvůli přítomnosti výše zmíněných na komunikaci s nespočtěm děr a výmolů. 

Zdroj: VH

Opuštěné středověké město, kam si cestovatelé, pokud se sem už vypraví, přijíždějí odpočinout od všudypřítomného indického chaosu a nepořádku, ukrývá překvapivé z architektonického hlediska mistrně zpracované klenoty, které musí na každého návštěvníka udělat zaručený dojem. V okolí břehů líně tekoucí řeky se nachází chrámy pokryté ptačím trusem, kenotafy kdysi významných vládců, opuštěné paláce, jejichž jedinými obyvateli jsou hulmani a hejna supů, a plevelem zarostlé chrámové šikhary (stupňovité zaoblené střechy indických chrámových paláců). 

Zdroj: VH

S objevitelským pocitem vstupujeme do nejpůsobivější stavby ospalého městečka, pískovcového paláce se čtvercovým půdorysem, který byl kdysi pýchou Bundélské dynastie. Palác ztělesňující vynikající ukázku rádžpútské bundélské architektury byl vystavěn v roce 1531 a sloužil jako sídelní město králů až do roku 1738. I když impuls ke stavbě zadal král Bír Déo Singh, komplex byl pojmenován podle mnohem slavnějšího mughalského císaře Džahangíra, který zde strávil jednu noc. 

Zdroj: VH

Kolem centrálního nádvoří se nachází na 132 komnat a téměř stejné množství místností nalezeneme i pod zemí. V době největšího rozmachu byl palác přepychově vyzdoben dalždicemi z modrého drahokamu lapis lazuli a propracovanou plastickou ornamentální dekorací. I když vzácné dlaždice byly již dávno rozkradeny, komplikovaná výzdoba zůstala a její zbytky lze obdivovat i dnes. 

Zdroj: VH

Stavbu chrání čtyři opevněné bašty nacházející se v každém rohu. Na stejných místech se tyčí i čtyři  pavilony s kupolí, které s dalšími čtyřmi pavilony umístěnými uprostřed každé strany dodávají stavbě na zdobnosti a lehkosti. 

Zdroj: VH

Obdivuhodná je i výzdoba interiéru. Na stěnách některých komnat se doposud dochovaly unikátní malby, které zdobily vládcův příbytek. Některé dekorativní vlysy se dochovaly v téměř původním stavu. Většina z nich zachycuje různá prapodivná převtělení boha Višny, lovecké scény, život na královském dvoře a také bujaré slavnosti s tanečníky, kejklíři a hudebníky. 

Zdroj: VH

Opodál se nachází 14 pozoruhodných kenotafů vládců, které připomínají smutný zvyk, kdy se  královny někdy nechávaly upálit na hranici se svými choti. Za pozornost stojí i místní trh, který hýří nepřeberným množstvím předmětů a pestrých barev v prášku. 

Zdroj: VH

Publikováno: 17. 11. 2017 09:00 Nahlásit obsah