Indie: Růžové město Rádžastánu

Indie: Růžové město Rádžastánu Zdroj: vh

Jeden z vrcholů “zlatého trojúhelníku”, což je označení pro tři významná indická města, která by rozhodně neměla uniknout pozornosti žádného návštěvníka, patří metropoli, jejíž domy byly tradičně natírány přírodní barvou lososového odstínu. Kromě Dillí a Agry by se návštěvníci na své cestě Indií měli zastavit i v Džajp.

Růžové město leží pouhých 300 kilometrů jihozápadně od Dillí. Jako relativně spolehlivý dopravní prostředek využíváme vlak. Cestujeme ve druhé třídě, což je na místní poměry naprostý luxus. Pro sebe máme celé lehátko, vagon je klimatizovaný. Asi za pět hodiny nás agilní tuk-tukář nechává vystoupit u rodinného hotýlku, kde velmi dbají na to, aby dostáli tradičnímu pojmenování Džajpuru. Celá koupelna včetně dvou záchodových mís (jedné evropské a druhé arabské) ladí dorůžova.

Město bylo založeno v roce 1727 indickým maharádžou Džajsinhem II; vládcem, který se ukázal být velmi schopným panovníkem a exceloval jak při studiu tak i v bitvách. Měl smysl pro symetrii, proto je město velmi pečlivě rozvrženo. Široké bulváry protínají pravoúhlé ulice. Když se Džaisinh rozhodl vybudovat tehdejší město na místě, kde dnes současný Džajpur leží, trvalo mu to pouhých 8 let. Sám si vybudoval dvě ze tří nejvýznamějších pamětihodností města - Městský palác a královskou observatoř Džantar Mantar. S čím však ani sám panovník nepočítal, je růžová - tradiční barva rádžastánské pohostinnosti - která se pravidelně nanáší na fasády domů již od doby, kdy se město připravovalo na návštěvu anglického prince Alberta.

Jednoznačně největším turistickým lákadlem je pověstný Palác větrů, neboli Havá Mahal. Nejpůsobivější pohled se návštěvníkům naskýtá při východu slunce, kdy palác září oranžovými až růžovými odstíny. Jeho stavba byla dokončena v roce 1799 a byl určen pro ženy od dvora, které mohly bezstarostně pozorovat dění na ulici a přitom zůstaly skryty za četnými okýnky palácového průčelí, které čítá bezmála 600 vytesaných okenních mřížek a balkonků. I když palác vypadá nejfotogeničtěji zvenčí, vstupujeme i dovnitř, abychom si na vlastní oči prohlédli jemnou práci místních řemeslníků. Okénka jsou vyvedena do posledního detailu. Všechny průzory jsou nasměrovány dolů, takže je na pouliční ruch krásný výhled. 

Džaisinhův Městský palác je v současnosti zpřístupněn veřejnosti jako muzeum. Je kolem dokola obehnán zdí a obklopen palácovými zahradami a nádvořími. Královská rodina honosné sídlo dodnes obývá. 

Mnohem zajímavější je však observatoř Džantar Mantar, kterou Džajsinh jakožto milovník astrologie sám navrhl. V první polovině 18. století zde nechal instalovat 18 přístrojů. Některé jsou trojúhelníkové, jiné kruhové či půlkruhové, ale všechny jsou shodně obrovské. Impozantní jsou sluneční hodiny vysoké 27 metrů, které dokáží měřit čas s přesností na dvě minuty. Pomocí dalších přístrojů panovník určoval pohyby hvězd a planet, a uměl předpovídat i sílu monzunů.  

S populací přesahující 2 miliony lidí se ani Růžové město nevyhne problémům současného světa. Je to nejrozvinutější centrum průmyslu a obchodu Rádžastánu. Za prosperitu však platí špatnou kvalitou životního prostředí, které je denodenně znečišťováno 1,5 milionem dopravních prostředků, což tvoří celou čtvrtinu všech registrovaných vozidel v Radžastánu. Kvalita vody je rovněž v žalostném stavu, čemuž přispívá fakt, že třetina obyvatel města žije pod hranicí chudoby ve slumech bez toalet. 

Publikováno: 10. 10. 2017 14:12 Nahlásit obsah