Chile: Na nejnehostinnějším místě planety

Chile: Na nejnehostinnějším místě planety

Daleko na severu země, která díky své úctyhodné délce zabírá několik klimatických pásů od nehostinné pouště až po tundru na jihovýchodě Chile, se rozkládají působivá Údolí měsíce a smrti. Je to krajina jako vystřižená z obrázku planet Venuše či Marsu.

A právě svou vyprahlostí a geologickými formacemi láká tisíce návštěvníků, kteří se na vzdálený chilský sever neváhají vydat. Vždyť jen cesta z hlavního města Santiago de Chile sem trvá bezmála 24 hodin autobusem. Ideální výchozí bod pro objevování vyprahlé krajiny je pouštní město San Pedro de Atacama, kde život plyne více než pomalu.

První Údolí měsíce se rozkládá asi 13 km od onoho zmíněného ráje bohémů, kteří své nájezdy do místních barů končí v pozdním odpoledni velmi společensky znaveni uprostřed prašných bulvárů. Obě údolí jsou součástí pohoří Cordillera de la Sal neboli Solného pohoří. Údolí měsíce je známé především svými kamennými a písečnými formacemi, které po staletí sochala větrná a vodní eroze. Místo je to neuvěřitelně suché. Existují důkazy, že zde i po několik stovek let nespadla jediná kapka deště. Není divu, že tady kvůli nedostatku vláhy nenacházíme žádný život. Jen nekonečnou měsíční krajinu, která se při západu slunce rozehraje všemi barvami.

Za návštěvu stojí solná formace s názvem Tři Marie, která byla působením větru dovedena k dokonalosti.

Nedaleko se nachází další chilská přírodní krása, Údolí smrti. Místo je prodchnuto tragickou historií. Nese jméno podle všech odvážlivců, kteří se snažili propast překonat, bohužel marně. Dodnes jsou prý v okolí roztroušeny zbytky kostí lidí i zvířat. Největším lákadlem údolí jsou kromě pískovcových skulptur jednoznačně rozsáhlé duny. Na vrchol jedné z nich míříme, abychom byli svědky oné dechberoucí podívané, kdy se obloha nad dunou zahalí do tónu oranžové, růžové a zlatavé. 

Vyšplhat na jednu z největších stálých dun této nehostinné oblasti však není jen tak. Písek je zde tak jemný, že se do něj s každým krokem propadáme hlouběji. Po dosažení vrcholu hledáme to nejlepší místo, odkud pořídíme fotografie. Nápad vyrazit na dunu s fotografickými ambicemi měla spousta dalších návštěvníků, proto se spokojujeme prakticky s jakýmkoli místem k sezení. Naše čekání na neuvěřitelný spektákl, který na obloze a celé okolní krajině rozehraje slunce, je odměněno nezapomenutelným zážitkem.

Publikováno: 29. 8. 2017 13:51 Nahlásit obsah

Chyba :(

Omlouváme se, ale někde se stala chyba. Prosím počkejte a zkuste stránku načíst znovu.