Portugalsko: Nahoru a dolů ulicemi Lisabonu

Portugalsko: Nahoru a dolů ulicemi Lisabonu Zdroj: VH

Vždycky jsem si přála mít po světě spoustu přátel, které bych mohla v rámci kratších výletů či delších dovolených pravidelně navštěvovat, a užít si tak trochu jiné cestování v doprovodu místních, kteří dané destinace znají jako své boty.

Cestování s někým, kdo hovoří místním jazykem, zná zvyklosti obyvatel země a jejich kuchyni v sobě skýtá nový rozměr cestovatelského dobrodružství, který běžnému návštěvníkovi zůstává skryt. Letos se mi to poprvé podařilo a já jsem měla během posledního roku úžasnou příležitost navštívit své přátele v jejich domovech a prožít s nimi nezapomenutelná dobrodružství. 

Zdroj: VH

A tak jsem se na začátku letošního června vydala do nejzápadněji položeného hlavního města Evropy, Lisabonu. Navzdory tomu, že v sobě Lisabon spojuje moderní se starobylým a spousta z jeho kulturních památek je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO, netrpí nájezdy turistů jako jiné evropské metropole. Po většinu dvacátého století měla dnes třímilionová metropole s okolním světem minimální kontakt, takže mám po většinu času stráveného procházkami dlážděnými ulicemi pocit, jako bych cestovala časem do doby kolem roku 1900. 

Zdroj: VH

Kočičími hlavami dlažděné ulice Lisabonu, jež se nachází hned na několika kopcích, jsou i dnes obsluhovány stařičkými tramvajemi, které rachtají při jízdě nahoru a dolů. Z klubů zní tóny tradiční hudby zvané fado, jež se vyznačuje smutnými až tesklivými písněmi, které zpívaly místní ženy před tím, než jejich muži odjeli za živobytím na moře. Mnoho z nich se z dobrodružných výprav domů už nevrátilo. 

Zdroj: www.internations.org Portugalské hlavní město zažilo v historii strmý vzestup i pád až na úplné dno. Celá staletí bohatlo na obchodu s Asií, Jižní Amerikou a Afrikou, díky čemuž financovalo nákladné objevitelské plavby. Význam mořeplavectví symbolizuje Pomník objevitelů, který byl postaven na oslavu 500. výročí smrti Jindřicha Mořeplavce. Jeho socha se vyjímá v popředí pomníku společně s dalšími portugalskými legendami.  

Zdroj: VH

Svědkami dob, kdy Portugalci vládli většině moří, jsou věž v Belému a klášter sv. Jeronýma. V polovině 18. století ale přišlo zemětřesení následované vlnou tsunami a obrovským požárem. Tři katastrofy v rychlém sledu způsobily, že město skončilo v ruinách. Na nebývalý rozkvět se Lisabonu už nikdy nepodařilo navázat. 

Zdroj: VH

Objevování historického centra se nejlépe začíná v jedné z četných kaváren ochutnávkou koláčku s pudinkem a kafíčkem, jež člověk vypije jedním hltem. Mimořádným zážitkem je pak procházka úzkými křivolakými uličkami nejstarší a také nejvíce atmosférické části Lisabonu, čtvrti Alfama, která obklopuje maurský hrad. 

Zdroj: VH

Z jedné z vyhlídek malebné čtvrti se oku cestovatele nabízí krásný výhled na řeku Tejo a Most 25. dubna, který až nápadně připomíná rudý Golden Gate a klene se nad řekou ve výšce 70 metrů. Byl postaven v roce 1966 jako spojnice mezi Lisabonem a jižním břehem. I jeho rozměry jsou impozantní. Na délku měří více než dva kilometry a jeho pilíře dosahují výšky 200 metrů. 

Zdroj: VH

Lisabon si své návštěvníky jistě kromě skvostných památek získá i přívětivými cenami a nočním životem. Proto i my vyrážíme do ulic města vyzdobeného kvůli oslavám jednoho z největších nábožensky zaměřených svátků, během kterého se ulice zaplní místními v barevných kostýmech pochodujících v průvodu. Životem pulzující bary a kluby jsou otevřené dlouho do noci a my se necháme unášet vírem velkoměsta, které, jak se zdá, neusíná ani v brzkých ranních hodinách. 

Zdroj: VH

Publikováno: 29. 9. 2017 11:11 Nahlásit obsah