Belize: Plavání se žraloky

Belize: Plavání se žraloky

Drobný středoamerický stát se pyšní jedním z nejpůsobivějších korálových pobřeží Karibiku. I přes značný zájem turistů, kteří bohužel jedinečný ekosystém nenávratně ničí, se však průzračně modré vody mohou pochlubit dostatečnou různorodostí podmořských organismů, které se nejlépe objevují s potápěčskými brýlemi na hlavě a šnorchlem.

Jednoznačným cílem většiny návštěvníků jsou belizské ostrovy San Pedro a Caye Caulker omývané vlnami tyrkysového a průzračného Karibského moře, kde si vodních radovánek musí všichni užít do sytosti. O půvabech jednoho z ostrovů zpívala už Madonna ve své písni La Isla Bonita. Na mušce měla právě ostrov San Pedro, který se dodnes těší velkému zájmu návštěvníků. My si vybrali menší a poklidnější Caye Caulker. Než jsme se však mohli smočit v teplém moři, museli jsme překonat asi šestihodinovou jízdu místním autobusem z hranic s Guatemalou a pak ještě hodinu lodí. Zkrátka výlet na celý den.

Ostrov je jen úzký pruh písečného pásu, na jehož jedné části se nacházejí ubytovací zařízení pro turisty, na té druhé pak nuzná obydlí místních obyvatel. Kontrast je obrovský.

Na druhý den nadšeně skáčeme do lodi kormidlované Salvadorem, ostříleným borcem, který představuje kapitána, průvodce, kuchaře a velkého vtipálka v jednom, který se při všech svých funkcích ještě stíhá dvořit přítomným dámám.

Zanedlouho loď zastavuje a my máme neopakovatelnou příležitost zaplavat si se žraloky. Nejedná se však o velké bílé, nýbrž o velmi přátelské žraloky vouskaté, kteří mohou dorůst až do respekt budící délky 4 metrů. Zpočátku váháme, nakonec do rejdiště paryb s nadšením skáčeme z paluby loďky.

Žraloci vouskatí jsou nad očekávání mírumilovní tvorové, nebojí se lidského dotyku a jejich kůže je na omak suchá a drsná. Jsou to noční dravci, živí se pomalými živočichy žijícími u dna, jako jsou langusty, korýši, chobotnice a další. Svou kořist loví nasáváním, při kterém vydávají zvláštní mlaskavý zvuk. Žralok vouskatý dostal své jméno podle vousků, které mu v blízkosti dýchacích otvorů vyrůstají u tlamy.

Salvador, který je v moři jako doma, a se žraloky si hraje jako s domácími mazlíčky, obrací jednoho malého z nich na záda, aby nám vybraný „baby shark“, jak ho nazývá, ukázal bílé bříško, po kterém ho nadšeně hladíme. Pod mořskou hladinou se nám naskýtá pohled nejen na žraloky, ze kterých jsme jednoznačně nejvíce uneseni, nýbrž i na další obyvatele oceánu.

Představit se nám připlouvá i kareta obecná, která hoduje na mořské trávě rostoucí u dna i rejnok, který se mořem prohání, jakoby létal. Naší poslední zastávkou je barevný korálový útes s obrovskými hejny rybek a roztodivně tvarovanými korály. Hloubka vody je zde sotva metr a vlny silné. Téměř všichni máme na konci dne na těle nejeden škrábanec. Ale za to, i za ta spálená záda to určitě stálo.

Publikováno: 30. 4. 2017 14:55 Nahlásit obsah