Thajsko: Ve vesnici dlouhokrkých žen

Thajsko: Ve vesnici dlouhokrkých žen

Tradice nošení těžkých mosazných kruhů kolem krku se v kmeni Padaung dědí z matek na dcery. Jedná se o zvrácený zvyk či touhu zachovat kulturní dědictví kmene?

Daleko na severu Thajska, na jeho samotné hranici s Barmou, leží kousek od Mae Hong Son vesnice obývaná příslušníky kmene Padaungů známých pro svou, možná krutou, tradici navlékání kovových spirál na krky místních žen. Těžké mosazné kruhy, které se navlékají na krk, nohy i ruce, nosí ženy od útlého dětství. S přibývajícím věkem dívek přibývá i počet spirál, přičemž váha celé ozdoby, se kterou se ženy vláčí celý život, může být až 20 kilo.

Kdo by si však myslel, že by se díky těmto spirálám ženám opravdu prodloužil krk až o kýžených 30 centimetrů, by byl na omylu. Tato ozdoba totiž neprodlužuje krk, ale svou vahou tlačí na klíční kosti jejích nositelek a deformuje žebra směrem dolů. Tradují se historky, že jsou tyto dlouhokrké krásky  k doživotnímu nošení spirál odsouzeny, protože je jejich krk natolik pohmožděný a příliš zesláblý, než aby udržel váhu hlavy. Sundání kruhů by pro příslušnice Padaungů znamenalo zlomení vazu. Pravda to není. Ženy si čas od času kruhy sejmou, aby je mohly vyleštit a daly odpočinout otlačenému krku. Dělají to však v bezpečí svých chýšek, kde je nikdo nevidí. Pravdou však zůstává, že je život s mosaznými kruhy na krku značně obtížný. I obyčejný spánek či pití se promění v náročné úkony.

O původu tohoto zvyku bychom se mohli dohadovat donekonečna. Jedna z verzí říká, že ženy nosily mosazné spirály proto, aby se v džungli ochránily před útoky divokých šelem, zejména tygrů. Jiná tvrdí, že obruče slouží hlavně pro dekorativní účely a jsou znakem krásy, nebo pro snadnou identifikaci, kdy ozdoba odliší ženy tohoto kmene od příslušnic jiných kmenů. Nabízí se i verze z mytologie, kdy Padaungové věřili, že jsou potomky labutě a hada a chtěli se jim co možná nejvíce podobat, aby získali jejich nadpřirozené schopnosti.  

Dnes však při pohledu na obyvatelky vesnice člověka napadne „Proč?“. Nabízí se snadná odpověď, turismus a z něj plynoucí peníze. Padaungové nejsou thajskou národní menšinou. Jsou to přistěhovalci z Barmy patřící k etnické menšině Červených Karenů. Dlouhotrvající války mezi barmskými vojáky a separatisty bojujícími za vytvoření nezávislého státu už od dob, kdy Barma získala nezávislost v roce 1948, vedly k tomu, že tisíce Padaungů byly nuceny své vesnice opustit a uchýlit se přes hranici do Thajska. Podpora od thajské vlády také nedorazila. Na migraci Padaungů reagovala vláda tak, že jim zakázala cokoli pěstovat nebo kácet lesy v okolí. Stali se z nich tedy pouze chudí uprchlíci, kteří se snaží si jakkoliv vydělat. Nejsnáze to jde právě díky udržování tradice nasazování mosazných kruhů a k tomu přispívající turistický ruch. Holt, pokud budou cestovatelé a turisté stále obdivovat dlouhé krky místních žirafích krásek, budou rodiče nasazovat spirály svým dcerám i nadále a těšit se zájmů zvědavců, kteří při procházce tímto skanzenem pustí i nějaký ten baht navíc při koupi ručně vyrobeného suvenýru.

Publikováno: 9. 5. 2017 17:30 Nahlásit obsah

Chyba :(

Omlouváme se, ale někde se stala chyba. Prosím počkejte a zkuste stránku načíst znovu.