Srí Lanka: V nejposvátnějším chrámu

Srí Lanka: V nejposvátnějším chrámu Zdroj: shutterstock.com

Anurádhapura, jeden z vrcholů tzv. kulturního trojúhelníku, tedy skupiny starobylých měst nacházejících se ve střední části Srí Lanky, leží v nejsevernějším bodě této formace. Právě kvůli své poloze zůstává cizinci opomíjena. Přesto lze její památky pohodlně objet na kole během jednoho nebo dvou dnů.

Cesta místním autobusem z Dambully do Anurádhapury trvá asi dvě hodiny. Sotva autobus zastaví na rušném nádraží v centru města, naskakuji do tuk-tuku a zanedlouho vysedám v hostelu poblíž ohromných dagob (cihlových věží, starověkých nádrží a ruin chrámů, postavených během více než tisícileté vlády Anurádhapury nad celou Srí Lankou). Kvůli častým vpádům bylo později sídlo vládců přesunuto do o něco jižněji ležící Polonnaruwy. 

Zdroj: VH

Počátky osídlení Anurádhapury se datují do 4. století před naším letopočtem, kdy se poprvé stala hlavním městem říše. Bylo to ale až za vlády krále Déva-nampija Tissy (260–210 př.n.l.), kdy město nabylo na významu a začalo vzkvétat. Zanedlouho poté padlo do područí dobyvatelům z jižní Indie a byl to až srílanský krále Dutugemunu, který město dobyl zpět. 

Zdroj: VH

Právě díky tomuto králi, který schválil plán výstavby, jež zahrnoval stavbu nejvýznamějších památek Anurádhapury, můžeme v zapadlém městečku obdivovat respekt budící stavby. V tomto projektu pokračovali i jeho následovníci, kteří nechali vystavět mohutné stúpy, dagoby a chrámy. 

Zdroj: VH

První část mého cyklistického výletu vede do nejposvátnějšího chrámu zvaného Sri Maha Bodhi. U vstupu zamykám růžové kolo. Vzápětí zouvám boty, zahaluji ramena a kolena a unášena davem vydávám se po dlouhém chodníku k nejvýznamnějšímu chrámu celé starověké i dnešní Anurádhapury. Chrám byl vystavěn kolem svatého stromu, který vyrostl z řízku přivezeného z Indie. Je to prý nejstarší strom na světě, který je již po 2 000 let (dokonce i během indické okupace) nepřetržitě opečovávaný svými strážci. 

Zdroj: VH

Jsem svědkem nebývalé události. Místní obyvatelé přicházejí v hojném počtu nejen k samotnému chrámu, ale i k přilehlým dágobám a stúpám a provádějí rituál darování bohům. Hloučky věřících posedávají při modlitbách u cihlových staveb ozdobených širokými barevnými pruhy látky, do kterých jsou stavby oděny na počest víkendových rituálů. Další kontrastní pruhy látek nese dav věřících nad hlavou a v dlouhém zástupu pochoduje kolem bělostné dagoby až konečně dorazí k posvátnému stromu obehnaného neméně slavným chrámem. 

Zdroj: VH

Pozorovat ceremonii je pro mě úžasný zážitek, kdy místní v duchu víry spojí síly, aby mohli společně uctít Buddhu. Jakožto jedna z mála zahraničních návštěvnic si vysloužím nespočet úsměvů od obyvatel Anurádhapury i pozvání na brzkou večeři od postaršího Srílančana, který buddhistům rozdává rýži s rozinkami vařenou v kokosovém mléce a banány. To vše servírováno jak jinak než na banánovém listě. I když jsem syta, takové pozvání nemůžu odmítnout. Usedám do trávy a snažím se sníst co nejvíce z obrovské porce na důkaz úcty a respektu k pohostinnosti místních obyvatel. 

Zdroj: VH

Mé cyklistické putování mě zavede do dalších dágob, včetně té nejvíce impozantní Džetavanaramy postavené ve 3. století. Traduje se, že dágoba původně sahala až do výšky 120 m. Ve své době byla třetí nejvyšší stavbou tehdejšího světa. Dnes je její výška jen na 70 metrech. Kromě úctyhodných rozměrů se stavba může pochlubit ještě jednou gigantickou cifrou - je postavena z 90 milionů cihel. 

Zdroj: VH

V areálu se nachází četné nádrže, chrámy a kláštery. Při větší únavě, která se v celodenním ostrém slunci u mě dostavila, se občerstvuji svěží kokosovou šťávou. Celodenní výlet zakončuji při západu slunce projížďkou mezi rýžovými políčky, jejichž umístění v naprosté rovině dá naposledy vyniknout do výšky se tyčícím stúpám a dágobám. 

Zdroj: VH

Zdroj: VH

Publikováno: 3. 4. 2018 08:00 Nahlásit obsah