Gruzie: Klášter uprostřed měsíční krajiny

Gruzie: Klášter uprostřed měsíční krajiny Zdroj: VH

Jihovýchodně od hlavního města Gruzie Tbilisi poblíž hranice s Ázerbajdžánem se nachází starověký klášterní komplex Davida Garedži. Pro svou historickou hodnotu patří k nejpozoruhodnějším památkám země. Jeho jedinečnost je umocněna i fascinující polohou uprostřed nehostinné měsíční krajiny.

Rozsáhlý komplex zahrnuje na patnáct různých klášterů, z nichž za pozornost zahraničních návštěvníků stojí v současnosti dva - lávra svatého Davida a klášter Udabno, jež se nachází na opačné straně hřebene vypínajícího se nad lávrou.

Ke klášteru se lze snadno vypravit v rámci jednodenního výletu z Tbilisi v maršrutce s řidičem místní společnosti, která turisty vozí ke kláštěru a zpět v příjemně malých skupinkách. Sociální sítě vládnou světem, proto se i na cestě k náboženskému komplexu stačí domluvit na Facebooku.

Zdroj: VH

Silnice se klikatí pustou krajinou připomínající step, tu a tam se pasou stáda ovcí, jen zřídka cestovatel narazí na vesnici. Čím dále na jih, tím vyšší teplota. Po dvouapůlhodinové cestě jsme na místě. Starý klášter založil v 6. století David Garedža, jeden ze třinácti asketických mnichů, kteří přišli na území dnešní Gruzie z Blízkého východu, aby zde šířili křesťanství. Oba kláštery byly během své existenci několikrát vypleněny, nejprve Mongoly a následně Turky, a znovu obnoveny až do současné podoby. 

Zdroj: VH

Davidova lávra je dodnes plně funkční a poskytuje útočiště místním mnichům. I kvůli tomu, aby svatí muži nebyli vyrušováni během modliteb je do většiny místností vstup zakázán a volně přístupný je jen dvůr. Dovnitř vcházím vstupní branou vyzdobenou reliéfy, které vypodobňují harmonický život mnichů s přírodou. Než sestoupím na dvůr, zastavím se na chvíli na ochozu, abych si prohlédla jeskynní kostel Peristsvaleba, který byl v 6. století umně vyhlouben do skály. 

Zdroj: VH

Druhý klášter, Udabno, se nachází na druhé straně hřebene. Pěšina začínající nedaleko Davidovy lávry se vine nízkým porostem až na samotný vrchol. Nejsnazší způsob, jak se ve změti drobných cestiček neztratit, je následovat kovové zábradlí, jehož kvalita se postupně zhoršuje, až z něj zbydou jen rezavé tyčky zaražené do země. Už samotná procházka po hřebeni je úchvatná. Nabízí úžasné výhledy na měsíční krajinu Ázerbajdžánu a travnaté planiny Gruzie, které mají díky své rozlehlosti a zdánlivé nekonečnosti snad ještě větší kouzlo než samotné náboženské stavby. 

Zdroj: VH

Na konci hřebene se pěšina stáčí prudce doleva a vede zvědavce do jeskyní vytesaných do strmého skalnatého úbočí. Některé jsou jen prosté díry vyhloubené do skály, jiné ve svých útrobách ukrývají barevné fresky, které se dochovaly až do dnešních dnů. Vznik mnohých se datuje až do 11. století. 

Zdroj: VH

Klášter je vhodné navštívit i mimo hlavní turistickou sezónu. Teplota se drží kolem příjemných 20°C, slunce ohřívá zimou prochladlý vzduch a návštěvník nelapá po dechu při každém kroku vzhůru do strmého kopce. 

Zdroj: VH

Publikováno: 14. 8. 2017 14:48 Nahlásit obsah

Chyba :(

Omlouváme se, ale někde se stala chyba. Prosím počkejte a zkuste stránku načíst znovu.