Chile: V rodišti Pabla Nerudy

Chile: V rodišti Pabla Nerudy

120 kilometrů na severozápad od hlavního města Chile, Santiaga, se nachází druhé nejdůležitější město země vinoucí se po většině západního pobřeží Jižní Ameriky. Valparaíso si návštěvníky buďto ihned získá svou osobitostí a bezprostředností, jiní v něm však uvidí jen nevábně vypadající přístavní město, které si pozornost nezaslouží.

Valpo, jak město familiérně nazval jeden z jeho největších umělců, spisovatel a básník Pablo Neruda, se nachází asi 12 km na severozápad od hlavního města Santiaga. Neruda si překvapivě zvolil pseudonym podle českého velikána. Nebylo to ale proto, že by snad dílo Jana Nerudy tolik obdivoval. Historka, která se k výběru jména váže, je mnohem obyčejnější. Pablo, což ostatně také není umělcovo pravé jméno, prostě jednoho dne při listování časopisem zahlédl ono osudové příjmení, které se rozhodl vzít za své vlastní. S dílem českého spisovatele se seznámil až mnohem později.

Nejslavnější umělec rovněž proslavil pohled na valparaiský novoroční ohňostroj z okna své několika podlažní vily La Sebastiany, která se nachází na vrcholku kopce Bellavista. Dostat se do jedné z největších pamětihodností velkoměsta však není jen tak. Vede sem nespočet schodů a jinak tomu není ani uvnitř domu. Odměnou nám je výhled na přístav, který se s každým vyšplhaným patrem odhaluje víc a víc. Nejlepší je pak pohled z Nerudovy pracovny, která ční na vile jako strážní koš.

Překvapením pro nás také je, že se po vile můžeme pohybovat bez jakýchkoli omezení. Probíráme se chaotickou sbírkou figur z lodních přídí, skla a nábytku z 50. let minulého století, obdivujeme obří mapu světa zavěšenou na zdi, a zastavujeme se u obrazů jeho neméně slavných přátel. Za prohlídku stojí také Pablova zahrada, kde návštěvníci mohou vydechnout při posezení na lavičce s podobiznou spisovatele s typickou čapkou na hlavě.

Neruda nebyl jediným, kdo propadl nečekaným půvabům Valparaísa. Nejzvláštnější město Chile, nebo možná lépe řečeno, celé Jižní Ameriky, vždycky přitahovalo básníky, malíře a filozofy. A právě domy v jedné z historických částí zdobí nástěnné malby a najdeme zde známé domky hýřící jasnými barvami. Na první pohled se zdají půvabné, avšak pohodlí uvnitř rozhodně nehledejte. Vysoko v kopcích jsou domky na sebe neskutečně nalepené, některé nejsou ani postavené z cihel, nýbrž z plechu, a spíše než útulný domov připomínají slum.

Ve Valparaísu zažíváme nový rozměr cestování lanovkami. Svůj podíl na tom má asi patnáctka rachtajících ascensores, neboli pozemních lanovek, které nás vyvezou do okolních kopců a klikatících se zapadlých uliček. Pozvolna sledujeme, jak se kabinka dává do pohybu za zvuků připomínajících její poslední tažení. Vykukujeme přes zamřížované okénko na chaos mizející nám pod nohama.

Nespoutané město s neustále se proměňující komunitou námořníků, přístavních dělníků a prostitutek, kteří Valpo obdařili drsností, s bludištěm strmých klikatých uliček plných rozpadajících se vil má své nejlepší časy dávno za sebou. Navzdory tomu všemu je ale na metropoli cosi uhrančivého, co nás nenechává v klidu.

strana 1 / 3
Publikováno: 14. 5. 2017 10:47 Nahlásit obsah

Chyba :(

Omlouváme se, ale někde se stala chyba. Prosím počkejte a zkuste stránku načíst znovu.