Barma: Země plná Buddhů

Barma: Země plná Buddhů Zdroj: VH

Od doby, kdy princ Siddhartha Gautama dosáhl ve svých pětatřiceti letech osvícení a stal se Buddhou, se nový náboženský směr těší v Myanmaru veliké úctě a popularitě, o čemž ostatně svědčí i všudypřítomné sochy zakladatele buddhismu.

Během toulek doposud jen málo prozkoumaným Myanmarem se návštěvník setkává hned s několika vypodobněními barmského prince narozeného v polovině 6. století př.n.l. s největší pravděpodobností v nepálském Lumbíní, který se ve svých devětadvaceti letech rozhodl opustit pohodlí královského paláce, zříci se života v luxusu a všech pozemských statků, aby se vydal hledat osvícení. 

Zdroj: VH

Osvobození od utrpení světského života, které je spojeno s existencí každého tvora, a neustálého koloběhu znovuzrození skutečně dosáhl o celých šest let později a vydal se na střední cestu, jež se vyhýbá všem krajnostem. Dle legendy pak následujících 45 let svého života zasvětil předávání svého učení jak mnichům tak laikům z řad široké veřejnosti. Přijal jméno Buddha, což v překladu z originálu znamená osvícený či probuzený. 

Zdroj: VH

Přítomnost množství pozlacených soch vyvedených z nejrůznějších materiálů je v očích cizinců až zarážející. I přes chudobu, ve které obyvatelé Barmy žijí, místní neváhájí darovat kláštěrům, chrámům a samotným sochám nemalé peníze, aby si Buddhu naklonili a dostali se do jeho přízně. Prakticky žádná náboženská stavba se neobejde bez mnohdy hned několika soch zakladatele buddhismu najednou. Ať už se jedná o malé figurky nebo sochy v nadživotní velikosti, Buddha shlíží na své následovníky a přívržence z piedestalů všech barmských chrámů, kláštěrů i pagod. 

Zdroj: VH

Po jeho stopách se při toulkách Myanmarem vydáváme i my. Barmský Buddha bývá většinou vyobrazen ve třech základních pozicích, jako stojící, sedící a ležící. Stojící pozice zobrazuje zakladatele v Asii velmi rozšířené víry, kterak sestupuje z nebe Trájastrinša poté, co navštívil svou matku a přednesl jí své kázání. Jeho mohutné pozlacené sochy obdivujeme zejména v početných baganských chrámech. Dmoucí se hruď a podezřele oblé boky Buddhovy sochy jsou na první pohled zarážející. Jakoby se snad její tvůrci pokušeli naznačit, že zakladatel buddhismu nemusel být nutně muž. 

Zdroj: VH

V Mandalaji se pro změnu setkáváme s jinou kuriozitou. Je jí jak jinak než Buddha sedící v lotosové pozici v pagodě velkého chrámového komplexu Mahamuni Paya. Sochu vysokou necelé čtyři metry sem na konci 18. století převezli z Mrauk U vojáci krále Bodawpayi. Dvoutunová socha je bohatě zlacená, i přesto na ni věřící stále přilepují tenké plíšky zlata. Zlaté lístky prý hmotnost sochy zvyšují o další dvě tuny. Dnes jinak štíhlý Buddha působí díky nánosu zlatých plíšků velmi otylým dojmem. Dokonce i prsty jeho rukou splývají v jeden celek. 

Zdroj: VH

Putování po různorodých chrámech odpočinku Buddhových soch zakončujeme v pagodě Chauk Htat Gyi, kde se nachází jedna z největších soch v zemi. Ležící obr měří na délku celých 66 metrů. Jen na obličej připadá 7,3 metrů. Na věřící shlíží z výšky čtyřpatrové budovy očima s nepřirozeně dlouhými řasami. I zženštilý obličej s rudými rty mnohé napovídá. Na chodidlech má vyobrazeno několik nápadných zlatých znaků, z nichž každý odpovídá danému buddhistickému symbolu.  

Zdroj: VH

Publikováno: 26. 10. 2017 09:00 Nahlásit obsah

Chyba :(

Omlouváme se, ale někde se stala chyba. Prosím počkejte a zkuste stránku načíst znovu.