Zachrání UNESCO pařížská bistra a umění užívat si života?

Zachrání UNESCO pařížská bistra a umění užívat si života? Zdroj: www.shutterstock.com

V Paříži se stala bistra více než místem odpočinu, dá se říct, že jsou způsobem života. Ale věhlasné instituce můžou být ohroženy kvůli změnám jídelních zvyků, cizím vlivům a novým technologiím.

Pařížská bistra jsou místem, kde je každý zákazník vítán veselým a radostným "bonjour", štamgasti jsou zdravení jménem, rychlým potřesením rukou nebo i polibky na tvář.

Právě tuto unikátní pařížskou kulturu se snaží zachovat Alain Fontaine. Šéfkuchař a restauratér zahájil rozsáhlou kampaň, aby do Světového kulturního dědictví Unesco bylo zařazeno i "art de vivre" (umění žít), založené v bistrech a kavárnách napříč Paříží.

"Před třiceti lety bistra představovala asi polovinu všech pařížských restaurací," říká Fountaine, jehož iniciativu podporují odbory, radnice, novináři a umělci. "Dnes je to pouze okolo 14%".

Zdroj: www.shutterstock.com

Podle Fontainovy definice je autentické bistro restaurace, která je souvisle otevřená od rána do noci, podává francouzská jídla za přiměřené ceny a zahrnuje bar, u kterého se mohou místní setkávat nad drinkem a živým rozhovorem.

"Bar v bistru je místo výměny názorů, konverzace, způsobu života. Můžete tu mít dělníka v montérkách vedle výkonného ředitele a úředníka, jak spolu pijí kávu nebo sklenici vína a baví se o všem a o ničem. Každý si může dovolit ceny v bistru, smazávají všechny společensko-ekonomické hranice."

Kultura bister byla dlouho součástí pařížské mytologie, zpopularizované literárními a filosofickými velikány jako Ernest Hemingway, F. Scott Fitzgerald, Jean-Paul Sartre a Simone de Beauvoir, kteří z bister a kaváren vytvořili své druhé domovy a úřadovny.

Zdroj: www.shutterstock.com

Mezinárodní řetězce jako Starbucks, Chipotle, Pret a Manger nebo Five Guys však rozprostřely své vlajky nad francouzským hlavním městem a svádí mladé lidi svými módními značkami. Služby doručující jídlo jako UberEats a Deliveroo udržují lidi doma a mimo restaurace. V některých částech Paříže vysoké nájmy zlikvidovaly téměř všechna bistra.

Fontain také brojí proti "Anglosaskému" vlivu obědů v kanceláři, kdy jsou lidé odloučení od svých přátel a spolupracovníků, aby jedli sami u monitoru. Tradiční nabídka v bistrech jsou jídla, která si francouzi pamatují z dětství: hovězí bourguignon, dušené telecí, čokoládová pěna, karamelový krém, atd.

Společně s bistry se žádost o status v Unescu snaží vyzdvihnout také důležitost pařížských venkovních zahrádek, kde jsou ratanové židle strategicky namířené čelem do ulice a mění tím chodník v divadlo pod širým nebem. Představení nemá začátek ani konec a obsazení postav se neustále mění.

Zdroj: www.shutterstock.com

Fontaine čelí konkurenci v boji o status Světového dědictví Unesco. Podobné kampaně se uspořádaly také za pařížské ikonické šedé střechy, nebo knihkupectví pod širým nebem. Skupiny musí do letošního podzimu odevzdat své žádosti na ministerstvo kultury, které rozhodne o tom, kterou kauzu bude presentovat Unescu v březnu 2019.

Majitelům bister by uznání Unescem pomohlo navrátit hrdost a potvrdit roli bister v sousedství. Hlavní cíl pro mladší generace je pokračovat v tradici a pro bistra udržovat art de vivre a původní duch bister naživu.

Publikováno: 7. 9. 2018 10:11 Nahlásit obsah