Smutný příběh pohádkového hradu Neuschwanstein

Smutný příběh pohádkového hradu Neuschwanstein Zdroj: shutterstock.com

Jednou z nejvíce ikonických staveb Německa je obrovský hrad Neuschwanstein tyčící se na bavorských skalách. S jeho výstavbou začal v roce 1868 Ludvík II., šlo mu však jen o to, aby pro sebe vytvořil luxusní skrýš před světem.

Ve vesničce Schwangau asi 100 kilometrů jižně od Mnichova se na skalnaté vyvýšenině tyčí početné štíhlé věže zámku jako vytřiženého z pohádek Walta Disneyho. Sám tvůrce dětských příběhů nezapírá, že se při tvorbě zámku pro Sněhurku inspiroval právě ikonou Bavorska. Osud jejího majitele však pohádku připomíná jen okrajově. 

Král Ludvík II. Bavorský si místo pro stavbu svého zámku zvolil vskutku pečlivě. Sídlo stojící na kopci je z jedné strany obklopeno horami, z té druhé se nabízí výhled na okolní nížinatou krajinu s uspořádanými políčky. Panovník se rozhodl splnit si svůj dětský sen o vlastním zámku v době, kdy éře hradních a zámeckých sídel dávno odzvonilo. Jeho hlavní motivací bylo skrýt se před světem a věnovat se dál svým představám o středověku. Ostatně fóbií z lidí byl Ludvík II. pověstný. Zbabělý král utíkal i před svou matkou, která pobývala v sídle Hohenschwangau v blízkosti samotného Neuschwansteinu. 

Zdroj: shutterstock.com

Jakoby panovník kompenzoval strach svým megalomanstvím. Dle původních návrhů měl zámek mít ještě několik dalších štíhlých věží a měl oplývat veškerým na tehdejší dobu dostupným luxusem. Kromě vymožeností jako bylo centrální topení, telefon nebo výtah na přepravu jídel z kuchyně, které mohl král využívat, se v sídle měly nacházet i lázně, které nakonec stavitelé nestihli dokončit. 

Zdroj: shutterstock.com

Při výzdobě interiéru se panovník nechal inspirovat v dalekých krajinách. Opulentně působí zejména králova ložnice inspirovaná arabskými motivy. Jen na Ludvíkově posteli pracovalo 14 řezbářů déle než čtyři roky. Návštěvníky ohromí i obrovský trůnní a hudební sál, které jsou vyzdobeny sériemi obrazů. Vzhledem k samotářskému způsobu života bavorského podivína se však nepoštěstilo mnoha lidem do těchto sálů před panovníkovou smrtí nahlédnout. Nejraději si totiž luxus svého sídla vychutnával úplně osamocen.

Zdroj: shutterstock.com

Nestihl si však zámku užít naplno. V roce 1886 byl kvůli zhoršující se duševní chorobě prohlášen za  nepříčetného a zbaven svéprávnosti. Okolnosti jeho smrti jsou rovněž nevyjasněné. Po jedné z odpoledních vycházek bylo jeho tělo společně s tělem dohlížejícího psychiatra nalezeno v nedalekém jezeře. Ludvík se pravděpodobně chtěl utopit, v čemž se mu lékař snažil zabránit, a proto šel pod vodu jako první, aby byl vzápětí následován samotným Ludvíkem. 

Bělostný zámek inspirovaný labutí, který měl rod Schwangau v erbu, však nadále zůstává i přes pohnutý osud jeho majitele jednou z nejpozoruhodnějších staveb světa. 

Publikováno: 1. 10. 2018 11:33 Nahlásit obsah