Sicílie: Na vrcholu soptící Stromboli

Sicílie: Na vrcholu soptící Stromboli Zdroj: Shutterstock.com

Kvůli nepřekonatelnému zážitku ze soptící hory nepřetržitě vyfukující popílek a prskající lávu není třeba navštívit exotické krajiny. Pocit vzrušení z pohledu na vyvěrající magma můžete zažít i na nejčinnější evropské sopce Stromboli.

Dostat se k blízkosti sopky zabere spoustu času. Je třeba projet celý apeninský poloostrov, pokračovat trajektem přes Messinskou úžinu až na Sicilíi a odtud dále k Liparským ostrovům. Jako základnu pro výlet na sopku volíme ostrov Vulcano, jeden ze sedmi Liparů. Plavba menší výletní lodí k ostrůvku Stromboli trvá asi dvě hodiny. Ostrov je opravdu malinký. Co do plochy čítá pouhých 12 čtverečních kilometrů. Navečer se vyloďujeme na pobřeží a již z dálky slyšíme chroptění sopky, která v pravidelných intervalech vyfukuje mračna prachu a prská ohňostroj žhavé lávy.

Stromboli je popisována jako stratovulkán, tedy jako navrstvená sopka. Charakteristickým znakem všech stratovulkánů je navrstvení pyroklastických hornin, které vytvoří štíhlý sopečný kužel, na jehož vrcholu se nachází kráter. Samotný vrchol sopky, kam plánujeme vystoupat, však není nejaktivnější část sopky. Za vulkanicky nejvíce aktivní se považují přilehlé krátery. Základna sopky leží asi 2000 metrů pod hladinou moře, vrchol sopky pak v nadmořské výšce 924 metrů.

Stromboli je jediná činná sopka v Evropě. V nedávné historii byly dokonce zaznamenány dvě silnější erupce, které v letech 2002 a 2003 poškodily dvě pobřežní vesnice, vesnice Stromboli a Ginostra. První z erupcí způsobila uvolnění horniny na svahu sopky, která při pádu do moře způsobila rozsáhlé vlnobití, které poškodilo stejnojmennou vesničku. Ginostra byla poničena kameny, které při větší erupci v roce 2003 sopka vyvrhla.

N sopku v období zvýšené aktivity vystoupat nelze. My jsme měli štěstí. Sopka byla během naší návštěvy relativně klidná. Místní cestovní agentura nám přiděluje zkušeného průvodce a dostáváme také ochranné helmy pro případ, že by sopka místo popílku vychrlila větší kameny. Výstup až na vrchol trvá asi dvě a půl hodiny. Místy je velmi obtížný, protože stoupáme po navršeném popelu, který se pod naší vahou propadá. Zdá se, že každým krokem dopředu nás nestabilní povrch hory posouvá o půl kroku zpět.

Na vrcholu je chladno a setmělo se. Zíráme do kráteru pod námi. Před očima se nám odehrává fantastický ohňostroj barev. Gejzíry lávy prozařují noc. Vše je doprovázeno i zvukovými a čichovými vjemy. Sopka bouchá a praská, všude okolo je cítit pach síry. Při pobytu na vrcholu zažijeme dvě větší vyprsknutí žhavé lávy, která se rozlije okolo kráteru a pomalu chladne. Barva se z rozžhavené bílé mění v ohnivě červenou, sytě oranžovou a žlutou až postupně vychladne a splyne s okolním povrchem.

Sestup je již méně náročný, nicméně za svitu čelovky poměrně nebezpečný. Vidět sopku chrlit lávu je nezapomenutelný zážitek, který nám stále připomíná, jak mocnou a ničivou silou sopka vládne.

Publikováno: 6. 6. 2017 14:38 Nahlásit obsah

Chyba :(

Omlouváme se, ale někde se stala chyba. Prosím počkejte a zkuste stránku načíst znovu.