Česko: Na vrcholku čedičových varhan

Česko: Na vrcholku čedičových varhan

Unikátní skalní útvar nacházející se mezi Kamenickým Šenovem a obcí Prácheň patří k jedněm z nejnavštěvovanějších památkám vulkanického původu u nás. Panská skála, jejíž pravidelné pěti nebo šestiboké sloupce připomínají píšťaly varhan, se proslavila zejména díky oblíbené české pohádce Pyšná princezna

Jedinečná schopnost čediče tvořit pravidelně uspořádané sloupy, které mohou být až 15 metrů vysoké a v průměru dosahují okolo 20 centimetrů, stála u zrodu lidového názvu pro jedinečnou vulkanickou pamětihodnost, kterou většina z nás zná jako čedičové varhany. Evropskou obdobou českého unikátu je Giant’s Causeway v Severním Irsku, kde se dokonalá sloupcová odlučnost čediče uplatnila v mnohem větším měřítku. 

Návštěva Panské skály snad nemůže být snazší a přístupnější. V bezprostřední blízkosti bizarní skalní formace se nachází placené parkoviště společně s informačním centrem a zázemím. Samotný útvar je však přístupný zdarma po upraveném chodníčku. 

Půvabná čedičová formace vznikla před 30 miliony let, kdy lávový proud vytékající z nedalekého Českého vrchu vyplnil prohlubeň nacházející se v krajině. Jiná teorie o vzniku Panské skály tvrdí, že dílo vzniklo ztuhnutí horkého magmatu uvnitř sopečného sopouchu, neboli kanálu sopky, kterým magma stoupá vzhůru k povrchu. Jak žhavá čedičová hmota postupně tuhla, došlo k odlamování jednotlivých pěti či šestibokých sloupců. 

Následoval odnos měkčích hornin a obnažení pahorku vysokého asi 30 metrů. Původně se na jeho vrcholu nacházela trojice křížů, tzv. Kalvárie. V 18. století však vztyčené kříže vzaly za své, když nad náboženským významem začal převažovat praktičtější, ekonomický smysl. Místní obyvatelé začali čedič těžit a vyrábět z něj bytelné okenní a dveřní rámy, patníky a obrubníky. 

Aby byla skalní formace, která by nadměrnou těžbou čediče dříve či později zanikla, zachována i pro další generace návštěvníků, započala již na konci 19. století iniciativa na její záchranu. Tyto snahy však byly prakticky znemožněny kvůli absenci jakýchkoli zákonů na ochranu přírodních památek. Po dalších peripetiích byla těžba na Panské skále definitivně zakázána po druhé světové válce a přírodní dílo tak bylo ve své nezměněné podobě dochováno až do současnosti.

 

Publikováno: 8. 5. 2017 13:29 Nahlásit obsah